Bodrum
Bodrum (starořecky Ἁλικαρνασσός (Halikarnassos)) je turecké přístavní město s více než 140 tisíci obyvateli. Leží v provincii Muğla, v jihozápadním cípu Malé Asie, poblíž řeckého ostrova Kós. Město je mezinárodním centrem jachtingu a turistiky, ale je také jednou z nejvíce seismických oblastí v Turecku.
První obyvatelé osídlili okolí zálivu ve 14. století př. Kr. a náleželi k egejské kultuře doby bronzové pod vlivem egyptským (El-Amarna). Z té doby pochází nálezy luxusního inventáře z potopené obchodní lodi. Archeologicky doložené souvislé osídlení zanechali řečtí Dórové v 7. století př. Kr. a po nich bylo celé území součástí ostrovních států klasického Řecka. Halikarnas se stal hlavním městem za vládce Mausóla (376-353 př. n.l.). Ten nechal obehnat město hradbami, které měřily až 7 km. Započal se stavbou majestátní hrobky, která byla dokončena za vlády jeho sestry a zároveň vdovy Artemísie. Mausólovo mauzoleum bylo považováno za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Podle této hrobky se začal používat pojem mauzoleum. V téže době se zde narodil řecký historik Hérodotos. Později se město dostalo pod nadvládu Peršanů. Mauzoleum stálo skoro 1400 let a bylo zničeno zemětřesením. Samotná hrobka byla vykradena námořními piráty. Roku 1402 město opanovali křižáčtí rytíři řádu johanitů a použili ruiny mauzolea k vystavění bodrumského hradu, upraveného později na pevnost, která stojí dodnes. Název hrad sv. Petra (Petronium) přešel následně do tureckého názvu města. Po dobytí hradu Turky v roce 1522 byla uvnitř hradu zbudována mešita s minaretem, který byl zničen ostřelováním v době první světové války. V roce 1997 byla vztyčena jeho replika.
Od 60. let se město stalo centrem turistického ruchu, který výrazně pozměnil původní rybářskou vesnici. Nicméně původní ráz zůstal do značné míry zachován. Ve městě nebyly zbudovány masívní hotely a obdobné stavby. Ty se nacházejí až v širším okolí města.
První obyvatelé osídlili okolí zálivu ve 14. století př. Kr. a náleželi k egejské kultuře doby bronzové pod vlivem egyptským (El-Amarna). Z té doby pochází nálezy luxusního inventáře z potopené obchodní lodi. Archeologicky doložené souvislé osídlení zanechali řečtí Dórové v 7. století př. Kr. a po nich bylo celé území součástí ostrovních států klasického Řecka. Halikarnas se stal hlavním městem za vládce Mausóla (376-353 př. n.l.). Ten nechal obehnat město hradbami, které měřily až 7 km. Započal se stavbou majestátní hrobky, která byla dokončena za vlády jeho sestry a zároveň vdovy Artemísie. Mausólovo mauzoleum bylo považováno za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Podle této hrobky se začal používat pojem mauzoleum. V téže době se zde narodil řecký historik Hérodotos. Později se město dostalo pod nadvládu Peršanů. Mauzoleum stálo skoro 1400 let a bylo zničeno zemětřesením. Samotná hrobka byla vykradena námořními piráty. Roku 1402 město opanovali křižáčtí rytíři řádu johanitů a použili ruiny mauzolea k vystavění bodrumského hradu, upraveného později na pevnost, která stojí dodnes. Název hrad sv. Petra (Petronium) přešel následně do tureckého názvu města. Po dobytí hradu Turky v roce 1522 byla uvnitř hradu zbudována mešita s minaretem, který byl zničen ostřelováním v době první světové války. V roce 1997 byla vztyčena jeho replika.
Od 60. let se město stalo centrem turistického ruchu, který výrazně pozměnil původní rybářskou vesnici. Nicméně původní ráz zůstal do značné míry zachován. Ve městě nebyly zbudovány masívní hotely a obdobné stavby. Ty se nacházejí až v širším okolí města.
Mapa - Bodrum
Mapa
Státní území - Turecko
![]() |
|
Turecká vlajka |
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
TRY | Turecká lira (Turkish lira) | ₺ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
AV | Avarština (Avar language) |
KU | Kurdština (Kurdish language) |
TR | Turečtina (Turkish language) |
AZ | Ázerbájdžánština (Azerbaijani language) |